Bylo pár týdnů po Vánocích, měla jsem nějaké to kilo navíc a necítila se úplně ve své kůže. Navíc se za měsíc a kousek měl vrátit můj tehdejší přítel ze své tradiční zimní cesty po jihu Evropy a nechtěla jsem, aby mě takhle viděl. Takže bylo nutné vymyslet něco jak rychle zhubnout a dostat se do formy. Dieta nepřicházela v úvahu, na to mám jídlo moc ráda a nevěřím, že jen dietou člověk zhubne trvale. Takže co teď? Víc power jógy nepomůže, spinning a podobné intenzivnější cvičení mi nic neříkají. Naštěstí jsem ještě měla nějaký čas, takže jsem to hodila za hlavu a vyrazila jako každé úterý do sauny. Opět jedna z pravidelných návštěvnic chyběla a ostatní nechápaly, že jí sauna neschází. No vida, to je nápad, zkusím Bikram jógu. Druhý den v práci jsem o Bikram józe řekla kolegyni a domluvily jsme se, že to v pátek půjdeme zkusit. Úvodních deset dní stojí 400 Kč, což není žádná velká částka. Bohužel pátek kolegyni nevyšel, takže jsme naši Bikram premiéru přesunuly na neděli. Jestli čekáte nějaký další zádrhel, tak máte pravdu. V neděli jí po sobotním večírku nebylo dvakrát do skoku, takže chtěla naše cvičení přesunout až na pondělí. Nechtěla jsem už na nic čekat, nedělní lekci jsem měla rezervovanou a pokud bude chtít, může se se v pondělí připojit.
Do tašky jsem sbalila dva ručníky, kraťasy, tílko, láhev vody a vyrazila do studia. Vystoupala jsem po schodech do prvního patra a když jsem stála před dveřmi studia, byla jsem trochu nervózní, Odjakživa nerada někam chodím poprvé sama. Na recepci mě přivítala sympatická usměvavá slečna recepční a instruktorka Terezka. Dostala jsem k vyplnění nějaký dotazník a usadily mě ke stolečku v odpočinkové části recepce. Po odevzdání dotazníku mi vysvětlily, kde se co ve studiu nachází, ukázaly mi sál, kde jsem si nechala podložku a šla se převléct do šatny. Prostory studia se mi moc líbily, všechno bylo nové, čisté a tak zvláštně to tam vonělo.
V sále už se připravovalo na lekci několik desítek jógínů, mužů i žen, starých i mladých. Buď se protahovali nebo jen odpočívali v teplíčku na podložce. Teplo bylo v sále opravdu intenzivní, i vlhkost byla nezvykle vysoká. Pár minut před začátkem lekce si mě a ještě jednoho nováčka zavolala instruktorka Tereza ven ze sálu a vysvětlila nám ve zkratce průběh lekce. Dozvěděli jsme se o různých výjimkách v dechu, o tom, že je nutné celou lekci, kromě výjimek, dýchat jen nosem, o tom jak si při lekci odpočinout, kdyby se nám začalo dělat špatně. A šup zpět do sálu, za chvíli začínáme.
Terezka se postavila na svůj stupínek, nasadila mikrofon a lekce začala první dechovou výjimkou - pránajáma dýcháním. Následoval set zahřívacích pozic, pak balančních. Instruktorka celou dobu mluvila. Opravdu téměř bez přestávky. Tenkrát mi to docela vadilo, měla jsem pocit, že to její neustálé mluvení a komandování mě při cvičení ruší. Paradoxem je, že dnes si bez toho lekci neumím představit. Ačkoliv cvičím už skoro čtyři roky a pozice dobře znám, tak někdy, pokud člověk zapne autopilota a myšlenky se nedaří udržet v sále, tak stejně po chvíli zjistí, že pozice trochu fláká. Pak je nutné se začít znovu koncentrovat jen sám na sebe, na své tělo, na vyhřátý sál a na instrukce. To komandování instruktorů nás pak nutí cvičit pozice tak jak se správně má.
Ale zpět na mou první lekci. Po balančních pozicích následovala série na zemi a přišla první savasana. S úlevou jsem ulehla na zem a odpočívala. Celé dvě minuty. Cviky na zemi už musím zvládnout. Jak překvapivé bylo, že tahle série pro mě byla těžší než ta ve stoje. Mezi každou pozicí byla 20-ti vteřinová savasana, po které jsem měla opravdu velký problém se znovu zvednout a cvičit. Cvičila jsem kousek od topení, navíc podlaha mi přišla rozpálená jako pec a začínala se mi trochu motat hlava. Neměla jsem už ani pocit, že cvičím, byla jsem jako robot jedoucí přesně podle pokynů. Sit up, pozice a zpět do savasany. Modlila jsem se, aby už byl konec lekce, i když jsem netušila, jestli se vůbec zvládnu postavit na nohy a odejít ze sálu. V duchu jsem si nadávala, že jsem si nezaplatila jen jednu lekci za 300 Kč, protože sem už nikdy znovu nepůjdu. Ještě bych stovku ušetřila. Třeštila mi hlava, tekly ze mě litry potu a dělalo se mi mdlo.
Konečně přišla závěrečná savasana a relaxace. Už jsem nebyla schopná vnímat slova instruktora, myslela jsem jen na to, že se za chvíli budu muset postavit na nohy a odejít se sálu. Snad sebou neseknu. Nějakým zázrakem jsem se skoro doplazila ke dveřím a padla na první lavičku. Ten pocit, který začal pomalu přicházet vám všem přeju zažít. Cítila jsem se jako by mě někdo najednou začal polévat živou vodou a moje tělo nasávalo spoustu nové energie. Pocity vyčerpání a zoufalství, které jsem měla při lekci, byly najednou pryč. Bylo mi krásně. Jak fyzicky, tak hlavně psychicky, protože jsem to zvládla.
Samozřejmě další den jsem šla cvičit znovu a pak znovu a znovu... Během úvodních deseti dní jsem přišla o dvě kila na váze a byla neuvěřitelně motivovaná pokračovat, takže měsíční permanentka přišla tak nějak automaticky. A asi je vám jasné, že jenom u jedné nezůstalo. Bikram jóga se stala mojí zdravou závislostí. Nepatřím sice mezi jogíny roku, ale baví mě to a to je důležité. Myslím, že každý sport by měl pro nás být hlavně zábava a ne jen povinnost.
Máte chuť taky zkusit Bikram jógu? Jděte do toho! Za zkoušku nic nedáte a třeba zjistíte, že je to právě to, co už dlouho hledáte. Minimálně můžete poznat spoustu příjemných lidí nadšených pro stejnou věc. Studia Bikram jógy u nás můžete najít v Českých Budějovicích a v Praze.
A moje rada pro začátečníky? Nenechte se odradit první lekcí a dejte Bikram józe šanci. Může změnit váš život ;-)
Namaste, Monika
Žádné komentáře:
Okomentovat